Rozhovor s Alešom Procházkom

1. Ako vznikala súčasná trať Šela maratónu? Zaujímavé sú riešenia komplikovanejších úsekov ako prejazd popod cesty, železnicu a podobne.
Trať AUTHOR ŠELA MARATHONU vznikala asi rok, první ročník měl 73 km, pak už to skočilo na 82 až na současných 88 km. Nechtěl jsem dělat padesátku na dvě hodiny ani dalšího Drásala. Současná podoba tratě je malý zázrak, protože my tady máme omezené možnosti vedení trasy. V okolí Helfštýna je 3 km široký pruh lesa, pak už jen 20 km pole a jsou Hostýnské vrchy, kde se jede Drásal. Na druhou stranu Moravské brány máme Oderské vrchy, ale zato hned Vojenský výcvikový prostor Libavá. Náš závod jede v ochranném pásmu prostoru, ale třeba víš, že 10 km od Pekla je letecká střelnice? Teď tady bylo letecké cvičení NATO, angláni, němci, češi, stíhačky Harier s kolmým startem - docela prča. Podjezdy silnic a železnic přemostěním potoků jsou jedinou možností, jak se mimoúrovňově dostat na druhou stranu Moravské brány.

2. Aby som nadviazal otázkami na stavbu trate. V roku 2004 ste pôvodne chceli trasu Šela maratónu v závere viesť cez brod riečky Bečva. Vysoká hladina vody však prekazila túto možnosť. Neviem ako ostatní bikeri, ale prejazdy cez brody vôbec neobľubujem hlavne kvôli rýchlejšiemu opotrebovaniu pohonných častí biku. Nebolo by zaujímavejšie dať bikerom možnosť výberu? Napríklad trošku dlhšia trasa cez most a zároveň kratšia cez brod?
Po zrušení ženistů v Hranicích jsme se museli rozhodnout, co dál. Já jsem chtěl brodit, protože několik let předtím bylo vždy v Bečvě tak do 30 cm vody. A tak jsem to myslel vážně, ale když jsem si do té vody vlezl, tak byla hrozně studená a navíc po pás. Varianta návratu na most do Lipníka se mi moc nelíbí, ale nedá se nic dělat. Už jsme přemýšleli o nějaké konstrukci z barelů a dřevěných podlážek, ale nikdo z oslovených nechtěl riskovat průšvih. Voda má fakt sílu a nemá s ní cenu bojovat. Zůstává jen vzpomínka na vojenský most…

3. Osobne považujem umiestniť cieľ pretekov priamo na hrade za vynikajúci nápad a aj samotná realizácia sa mi páči. Vyplynulo to akosi časom alebo bolo od začiatku jasné, že cieľ bude na hrade?
Jasně. To byl hlavní nápad a tušili jsme od začátku, že to bude originální. Díky nadšení tehdejšího přednosty Okresního úřadu, který fandí kolům, se podařilo přesvědčit vedení hradu, že to hradu přinese nové návštěvníky a taky propagaci.

4. Veľký problém predstavuje pre slovenských bikerov platenie štartovného českého maratónu. Bankové poplatky za prevod sú vysoké a posielať peniaze v obálke nie je príliš šťastné riešenie. Nepripravujete pre slovenských bikerov zjednodušenie alebo aspoň uľahčenie platenia štartovného? Napríklad prihlásenie cez net a platba na mieste, alebo vytvorenie účtu v slovenskej banke...
Platba ze zahraničí je oboustranný problém, ale nebudu takový pořadatelský sebevrah jako pořadatelé Author Strážovského maratonu – nabízí možnost přihlášky předem on-line a platby až v sobotu před závodem. Do toho bych nešel – při špatném počasí zůstane většina doma a pořadatel nadimenzuje vše podle přihlášek (čísla, občerstvovačky a pod.) Protože máme účet u ČSOB, která má docela hustou síť i na Slovensku, tak je možnost vložit peníze na účet přímo na pobočce. Tenhle vklad sice stojí 100 Sk, ale když se domluví víc lidí, tak je to v pohodě. Jinak převod ze slovenského účtu v ČSOB na náš český účet v ČSOB stojí 9 Sk. Spousta Slováků využije cest do Česka a pošle startovné z české pošty složenkou nebo peníze vloží v Česku v ČSOB.

5. Na veľkých akciách, kde sa stretne 1000 a viac bikerov, býva obyčajne problém s priepustnosťou trate V ČR ste prišli v sezóne 2004 s novinkou pri štarte. Takzvaný individuálny štart v 30 minútovom rozmedzí polhodinu po oficiálnom štarte. Viacerí bikeri, vrátane mňa, si túto zmenu pochvaľovali. Tento rok sa však individuálny štart zmenil v podstate na druhú vlnu. Dôvody sú uvedené aj na vašich stránkach. Jedným z dôvodov bol aj fakt, že väčšina využila štart hneď po odštartovaní individuálneho štartu. Nie je trošku priskoro robiť také zásadné závery na základe jedného ročníka?
Musíme vyzkoušet obě varianty. Vloni to byla možnost individuálního startu, ale docela dost jsme blokovali místní silnice uzavírkami. Letos se všechno zkracuje o půl hodiny, tak uvidíme. Víš Sergej, já vím, že se to ucpává, ale už to neprožívám. Jinak to u nás nejde udělat. Když už jede člověk na závod s takovou účastí, zácpám se nevyhneš. Nebo vyhneš, ale uděláš prvních 40 km po širokých cestách pro auto. Ale nech se překvapit, nikde není dané, že AUTHOR ŠELA MARATHON bude pořád marathon…

6. Väčšinu organizátorov MTB maratónov úplne vyťaží jedna akcia za rok. Tvoje meno však figuruje aj v iných akciách. Bike Sabath a podobne. Ako to stíhaš?
GT Bike Sabbath byla moje srdeční záležitost, která nevyšla. Nádherná trať, špica zázemí sportovního areálu v Luhačovicích, ale chybělo to hlavní – pořadatelský tým jako mám u nás doma. Nechci si přivlastňovat zásluhy na pořádání, když mi v tom pomáhá ve vedení akce 6 lidí a pod námi dalších 220 lidí…

7. Chodievaš na iné MTB maratóny aj ako pretekár?
Jasně, už v roce 1995 jsem byl třetí na Drásalovi (tehdy nás jelo 81 lidí), jinak jezdím tak tři akce do roka a vybírám si. Srdeční záležitostí jsou Cannondale Rallye Sudety, naopak utrpením je Drásal. Víš, když jedeš doma a znáš každej metr a víš, co Tě čeká a nemáš čas ani morálku natrénovat na tenhle závod, tak to je v pytli. Poslední dobou jsem bojoval s časem, protože už nejsem sám (rozrostli jsme se na čtyři) a navíc pořádání marathonu sežere čím dál tím víc času. Nechci si stěžovat, ale je to hlavně úředničina, telefonování a ježdění autem. Vrcholem byl loňský rok, kdy jsme na poslední chvíli udělali změnu v jednom stoupání v úseku asi 2 km a já jsem si ten nový úsek stačil projet až po závodě…
Prostě živit se koníčkem nemusí být špatný, ale když to přeroste do těchhle rozměrů, tak už je to průser. Už to ale řeším, věci v Praze řeším telefonem a mailem, dřív jsem byl v Praze 15 x za zimu, teď jsem byl v Authoru naposledy v říjnu (v októbri). Někdo má rok od ledna do prosince (január-december), já mám rok od marathonu do marathonu. Mezi ročníkem 2003–2004 jsem dal za rok 30.000 km v autě, teď to bude tak 19.000 km, což je super. Ale je pravda, když buduješ novej závod, tak tomu musíš ze začátku dávat mnohem víc, než v šestém ročníku.

8. Máte s klubovým bikerom Jardom Obručom dohodnuté nejaké podiely za prémiu pre prvého na Helfštýne? :-)
Jarda Obruča jezdí od letoška za Rocky bikes Brno a celou prémii si zaslouží sám a my z toho nic nemáme. Vždyť on jede na začátku jak motorka....

9. Stažuju sa ti bikeri, že neboli zaradení do prvej vlny? Vypisujú ukrivdené maily alebo listy? Máš nejaké pikošky?
Ambice některých lidí jsou velké, ale často ve velkém rozporu s reálnou výkonností. Každý rok lidi žádají přední startovní pozice. Jako jeden z mála závodů nabízíme včas přihlášeným možnost startu z předních řad, pokud se umístili do 300. místa v předchozím ročníku (aby bylo o co jet i na 300. místě…) Ti, kteří se neumístili, pak žádají o divokou kartu a někdy je to fakt sranda. Blíží se to k reality show nebo k hvězdné pěchotě:
Doslovný přepis dopisu:
“Žádost o zařazení do 1. skupiny
I když mé loňské umístění na Helfštýně bylo 362 místo, žádám Vás o zařazení do 1 skupiny. Loňský závod jsem absolvoval při braní antibiotik a vzhledem k pozdnímu příchodu jsem startoval z konce startovního pole. Mezi 10–15 km následovala na úzké lesní cestě pěší vložka, kde se víc stálo nebo šlo pomalu s kolem a předek závodu se více vzdaloval. Vzhledem ke konzumaci antibiotik jsem i v následujících kilometrech příliš nespěchal a hlídal jsem si tep. Zde je výčet mých několika loňských výsledků:“
Následuje seznam asi 6 závodů a pokračuje to:
“Pak zlomenina klíční kosti. Vzhledem k mým ambicím umísťovat se v první 100 znovu žádám o zařazení do 1. startovní vlny.
Děkuji“
A teď to nejlepší – chybí jméno a podpis. Je to jako v Černých baronech: major Terazky se dívá do zrcadlovky foťáku a říká
„…vás vidím Kefalín, kostoľnú vežu taky a kde som ja?“
Lidi si už ale zvykli, že jsme zásadoví a tak chápou, když dostane divokou kartu Luboš Kondis, nedostanou ji oni taky.
Objevují se i požadavky nebo dotazy (nedávno manažer ROCK MACHINE CYKLOMAX), jestli bychom neumožnili elitním jezdcům startovné zdarma. Naše stanovisko zní: NE. V budoucnu nevydáme ani korunu pro přilákání elitních jezdců, nebudeme jim ani poskytovat speciální služby typu ubytování zdarma, prémií za to, že vůbec přijeli apod. Nebráním se účasti elitní kategorie na maratonech, vždyť ať lidí vidí, jak to vypadá, když se to umí, ale základem je spokojenost běžných účastníků, kteří se k nám vracejí.

Aleš, ďakujem za rozhovor a snáď ešte hodíme nejakú reč.